Co dělat, když máš v životě negativního člověka

Máš ve svém životě člověka, který je často negativní? Já ano a tak vím, že to může být výzva.

Když jde o člověka, na kterém nám až tak nezáleží, řešení je prosté – můžeme se s ním přestat vídat. Co když jde ale o někoho, na kom nám záleží, s kým chceme nebo z různých důvodů potřebujeme mít vztah? Pak se vyplatí naučit se s takovými lidmi a vztahy zacházet.

A jak na to, to si řekneme v dnešním článku.

Proč je tak težké být v přítomnosti negativního člověka?

Mám pro tebe několik strategií, jak můžeš s negativním člověkem lépe vycházet, ale aby ty strategie fungovaly, bude užitečné vysvětlit si, proč je tak těžké být v přítomnosti někoho takového.

Ve skutečnosti to není jeho negativita, co nám setrvávání v přítomnosti takového člověka dělá náročnější.

Pokud mě nějakou dobu sleduješ, třeba na Instagramu, už víš, jak myšlenky, emoce a jednání fungují.

Něčí „negativita“ nemůže vyskočit z jeho těla a přeskočit na nás.

Necítíme se špatně, protože je někdo negativní.

Tak co se to tedy děje, když „cítíme“ negativitu jiného člověka?

Děje se to, že náš mozek interpretuje druhého člověka jako negativního.

Což neznamená, že bys měla okamžitě měnit své myšlenky a o člověkovi, o kterém sis dodnes myslela, že je strašně negativní, najednou začala mít myšlenky, že negativní vůbec není. Ne, to není pointou téhle práce.

Svoje myšlenky o jeho negativitě si klidně nech (pokud chceš).

Přesto je ale velmi vnitřně posilující uvědomit si, že to tvůj mozek, který má nějaké myšlenky o chování jiného člověka, je to, co způsobuje TVOJE pocity.

Necítíš se špatně (naštvaně, frustrovaně…), protože má druhý člověk negativní myšlenky, negativně se cítí nebo se nějak (v tvých očích) negativně chová.

Cítíš se špatně, protože máš o jeho myšlenkách, emocích a chování NEGATIVNÍ myšlenky.

Možná to zní jako drobný rozdíl, ale opravdu není.

Je to rozdíl mezi tím být obětí svých okolností (druhých lidí) a člověkem, který přebírá zodpovědnost za své vlastní myšlenky a emoce.

S tímhle vědomím pak můžeme ke všem vztahům přistupovat mnohem sebejistěji a s pocitem vnitřní síly a kontroly.

Proč jsou někteří lidí negativnější než jiní

Negativní myšlenky vychází z primitivní části našeho mozku, který je zaměřený na přežití. Z toho důvodu neustále „skenuje situaci“ a snaží se hledat věci, které by mohly být potenciálně nebezpečné, aby zajistil, že zůstaneme v bezpečí a živí. Každý člověk má tuhle část mozku.

Někteří lidé ji mají ale trochu (víc) hyperaktivní a využívají ji z různých důvodů víc, než by bylo v dnešní (poměrně dost bezpečné době) potřeba. Lidé, kteří neumí vědomě řídit svůj mozek a poddávají se té primitivní části na autopilota se pak přehnaně soustředí na všechno negativní v životě.

Mají pak více negativních myšlenek, emocí a jednání.

5 způsobů, jak vycházet s negativním člověkem

Pokud máš ve svém životě lidi, které považuješ za negativní, těchto 5 strategií ti pomůže.

1. Nastav si hranice

Nastavování hranic je něco, co děláš pro sebe. Je to způsob, kterým si můžeš vybrat, jaký člověk chceš v každé situaci být a jaké lidi chceš kolem sebe mít.

Pokud se někdo chová způsobem, který se ti nelíbí, můžeš si nastavit hranici nebo ze situace odejít. Když někdo udělá ABC, ty uděláš XYZ.

Například, pokud ti manžel sprostě nadává, můžeš si nastavit hranici, že kdykoliv se to stane, odejdeš z místnosti.

Nebo pokud je tvoje sestra negativní, rozhodneš se změnit téma hovoru nebo ukončit konverzaci.

Hranice si můžeme nastavovat z různých emocí. Já doporučuji, abychom se snažili co nejvíc přiblížit se nějaké pozitivní emoci (soucitu, náklonnosti, lásce…). Když nastavujeme hranice z nenávisti nebo vzteku, je to něco, co přenášíš do toho vztahu a nikdy to pro tebe nebude užitečné.

O své hranici druhého člověka můžeš informovat, ale není to nutné. Může to být něco, co se rozhoduješ dělat jen pro sebe, aniž by o tom druhý člověk vůbec musel vědět.

Největší chyba, kterou vidím při nastavování hranic, je snaha kontrolovat a manipulovat chováním druhého člověka. To není cílem nastavování hranic. Hranice jsou pro tebe, ne pro něho.

2. Validuj jejich emoce

Negativní myšlenky tvoří negativní emoce a ty jsou pak pohonem chování, takže když někdo říká negativní slova (jednání), vychází to z nějaké negativní emoce a myšlenky.

Cítit negativní emoci není pro nikoho příjemné, když tedy validujeme (uznáme) něčí negativní emoci, je to velmi účinný způsob, jak si s takovým člověkem být blíž.

Uznat něčí emoci nezbytně neznamená, že souhlasíme s tím, co ten člověk říká nebo že tomu rozumíme. Uznáváme emoci, čemuž jako lidé dokážeme porozumět vždycky.

Dejme tomu, že máš kamarádku, která má tendenci vidět všechno černě a začne mluvit o tom, jak je frustrovaná z něčeho, co se stalo v práci. Všimni si toho, jak se cítí (v tomhle případě frustrovaně) a uznej její pocit.

Určitě víš, jaké to je, cítit se frustrovaně. Všichni to víme. Můžeš říct něco jako: „Ty jo, věřím ti, že to muselo být frustrující, řekni mi o tom víc.“

Validace je „Věřím ti, řekni mi víc.“ Je to vidět zkušenost druhého člověka jako reálnou a legitimní.

Tohle je velmi mocná technika, díky které můžeš prohloubit blízkost mezi tebou a druhým člověkem.

3. Nezrcadli jejich negativitu

Naše lidské základní nastavení je, že zrcadlíme emoce druhých lidí. To znamená, že se začneme cítit tak, jak se cítí oni.

Když má například naše batole záchvat vzteku, cítíme taky vztek. Jsme vzteklí kvůli tomu, že je vzteklé ono.

Nebo náš partner přijde domů naštvaný a my jsme pak taky naštvaní.

Nebo v případě, že jsme v interakci s člověkem, který má negativní myšlenky, emoce a jednání, zrcadlíme ho tím, že začneme být opravdu hodně negativní kvůli jejich negativitě.

Tohle je sice normální funkce našeho mozku, ale s trochu vědomé snahy to můžeme změnit. Nemusíme druhé lidi zrcadlit. Možná nebudeme chtít být super šťastní z toho, že je manžel naštvaný, ale nemusíme být taky naštvaní. Existuje spoustu emocí a nekonečně způsobů, jak se můžeme v dané situaci zachovat.

Začni tím, že se rozhodneš, jak se chceš v takové situaci cítit a pak si urči myšlenku, která tuhle konkrétní emoci vytvoří. A pak se rozhodni, jak se chceš z téhle myšlenky a emoce chovat.

Chce to trochu cviku a praxe být člověkem, kterým vědomě chceš být – za jakékoliv situace, ale stojí to za to, obzvlášť když se jedná o člověka, kterého si v životě chceš nechat.

4. Buď zvědavá a měj soucit

Když jde o nějakého konkrétního člověka v tvém životě, zkus se pro zajímavost zamyslet nad tím, odkud jeho negativita vychází. Co se asi děje v jeho hlavě? Co se děje v jeho těle? Životě? Jaké za sebou má zkušenosti?

Od té doby, co vím, že myšlenky tvoří emoce a emoce jednání, je pro mě zajímavé rozklíčovávat si, co za emocemi a chováním druhých lidí stojí. Proč řekli tahle slova? Proč udělali tohle? Jak se asi cítí? A jaké myšlenky si asi myslí?

Tím přesunu pozornost z vlastních negativních myšlenek o jejich negativitě víc do zvědavosti a soucitu, což jsou mnohem příjemnější emoce – pro mě. Nemusíme to totiž ani tak dělat pro ostatní lidi, jako sami pro sebe. Cítit zvědavost je prostě příjemnější než cítit vztek.

Což neznamená, že se třeba pořád nebudeme chtít rozhodnout trávit s takovým člověkem méně času. Když už s ním ale budeme, může to být mnohem pozitivnější zážitek.

5. Koučuj sama sebe

Předtím, než budeš s člověkem, se kterým je pro tebe těžké být, udělej si takový malý sebekoučink. Znamená to předem se rozhodnout, jaké myšlenky a emoce chceš mít a jak se chceš chovat, až s tím člověkem budeš a on se bude pravděpodobně bude chovat stejně, jako vždycky. Vědomě se předem rozhodneš, jakým člověkem chceš být za dané situace a v přítomnosti toho člověka.

Klíčem je nesnažit se změnit druhého člověka nebo doufat v to, že se někdy změní sám. Počítejme spíš s tím, že se to nestane 🙂

Ale můžeme výrazně změnit naše zkušenosti, které v přítomnosti takového člověka budeme mít.

Můžeme být vnitřně silní, sebejistí a nad věcí. Můžeme se nenechat stáhnout do jeho negativity.

Na závěr

Být v přítomnosti lidí, kteří jsou zaseklí v negativní mindsetu a negativních emocích, může být výzva. Velká.

Můžeme se rozhodnout, že se s takovými lidmi nebudeme vídat. A nebo taky tak, že si je ve svém životě necháme a interakci s nimi pojmeme jako „práci“ pro sebe a na sobě. Věřím tomu, že ty nejnáročnější vztahy dokážou být našimi nejlepšími učiteli.